Cormac McCarthy - Vnější tma

Ještě před tím, než se pustíme do klasických litanií, kterak informační doba zabíjí literaturu, měli bychom uznat, že téměř nulová latence mezi sepsáním, distribucí a vyhodnocením díla má pro samotné autory minimálně jeden příjemný důsledek: abyste se stali kultem, nemusíte nezbytně umřít. Žijící důkaz se jmenuje Cormac McCarthy.

Claudio Magris - Poslepu

Jedna z kultovních hlášek ze seriálu Červený trpaslík zní, že: „sympaťáci umírají mladí“. Tvrzení je následně podloženo nejen Jimem Morrisonem, ale i argentinským revolucionářem Che Gueveraou. Shodou okolností jsou stáří a revoluce hlavními tématy nejnovějšího románu italského učence a spisovatele Claudio Magrise.

Marek Šindelka - Zůstaňte s námi

Pokud přistoupíme na tvrzení, že moderní informační doba neustále stlačuje časový rozdíl mezi tím, kdy je umělecké dílo provokativně vystaveno a kdy jej kritika sedavě uzná, pak s trochou cynismu můžeme prohlásit, že dnes to již nejsou revoluční manifesty, ale ceny a granty, které stvrzují akt generační obměny. Kdo ovšem sledoval letošní prozaickou Magnesii Literu, musel dospět k názoru, že v komisi zasedli přinejmenším samí Šalamounové. Zatímco si tedy hlavní cenu odnesl stará páka Michal Ajvaz s novelou Lucemburská zahrada, cenu čistě za prózu získal nejmladší ze zúčastněných – Marek Šindelka.

O literárních kvalitách Rathova projevu

Z literárního hlediska je projev Davida Ratha ve sněmovně velmi nevyrovnaným dílem.  Když se spisovatel pokouší napsat přesvědčivou řeč obhájce v nějakém románovém přelíčení, je velmi citlivý na to, jaký řečnický dopad mají použité argumenty v řadě za sebou, jak gradují atmosféru v soudní síni. Ze všeho nejvíce se snaží, aby nepodemílal své předchozí argumenty nevěrohodným blábolením. Pokud se jedná o hrdinu, který se hájí sám a je obviněn neprávem, staví svou řeč především na stručnosti, která se ale paradoxně dovede rozprostřít doširoka, protože z principu nemůže zaškobrtnout – obviněný je nevinný. Kdyby Rath mluvil z této pozice, zůstal by u pokusu dojmout přihlížející masy nudou vězení a u sugestivního obvinění policie z komplotu.

Borzičem ohořelý Tvar

Adam Borzič je plamenný řečník. V praxi to ale buhožel vypadá tak, že jeho jazyk toho pálí víc, než skutečně pojmenovává. Jeho přístup (Tvar 9/12) k tématu ironie, coby ke škůdci současné poezie a symptomu povrchnosti, je dosti nekonzistentní. "Dnes se mnozí pokoušejí vyhánět čerta ďáblem a využít ironii v ‚zápase o lepší svět‘. Zní to logicky, kdy jindy by se ostatně mělo dařit ironii, satiře a šklebu než v čase dějinných marasmů. Jenže umění nelze naprogramovat a umění není projekt." Borzič zde s ironií zachází jako s apriorním zlem a falší, je mu protipólem vážnosti, které je nám třeba.

Lhář ulhaný vlastní lží

Jan Kubíček v posledním čísle časopisu Tvar (8/12) přikládá další vysoce hořlavé polénko na již notně počůraný ohníček angažovanosti. Kubíček se rozhodl přispět nejen dalším názorem na věc, ale také návrhem angažované poetiky, kterou hned ilustroval jak na literatuře dřívější, tak i na své blížící se sbírce Kapitalistické básně, která mu vyjde na jaře v nakladatelství Petr Štengl. Kubíček navrhuje, aby byla krom slavné Rasistické poezie Jana Těsnohlídka sepsána také fašistická poezie, komunistická poezie, kapitalistická poezie, feministická poezie, eko-teroristická poezie, sociálně nepřizpůsobivá poezie, politicky nekorektní poezie, pravičácká poezie, levičácká poezie atd atd. A hned přikládá svou vlastní ukázku, kterou by snad bylo možné dle výše zmíněného schématu nazvat poezií studentského parazitismu.

(Ob) hajoba literatury

Jakub Češka ve svém článku (Ob)žaloba literatury, publikovaném v časopisu A2, mluví o čtení jako o lásce vykoupené nevolnictvím. Přijímáme-li četbu, přijímáme zároveň totalizovaný svět čteného díla, stáváme se nevolníky, kteří chtějí-li číst, musí se bezpodmínečně podrobit iluzi, kterou čtou. To jistě platí, pokud se zaměřujeme čistě na čtení, přecijen mi ale celá tato konstrukce připadá trochu příliš dramatická a ve své podstatě matoucí.

Angažovanost, která si zahrává

Pomalu již přestává být zajímavé psát proti angažované poezii, neuškodí proto napsat prozměnu něco pro. Angažovanost provozovaná básníky skupiny Fantasía přecijen není angažovaností čistou, poezie těchto autorů stojí na docela jiných postupech než na prostém psaní o závažnostech současnosti, ačkoli se autoři možná domnívají, že působnost jejich textů prýští především odtud. Dalo by se říci, že tito autoři (K. Bouška, A. Borzič, P. Řehák) nepíší poezii, jejímž hlavním působným prvkem by byla angažovanost, že píší normální, bohatě stylizovanou a v dobrém slova smyslu samoúčelnou, neznásilněnou poezii, ve které se sice často objevuje angažované téma, ale pouze coby matérie užitá ke ztvárnění poezie.

Literární časopis Kafe 5

Debata o angažovanosti v poezii hýbe českými luhy i háji. Přes nepřeberné množství řečníků, kteří již k problému řekli své, pořád zůstávají některé základní otázky opomíjeny. První opravdu tematické číslo Kafe má ambici k této debatě nově přispět.

STÁHNOUT

čb verze pro tisk

(22. února byla nahrána opravená verze.)

Omluva Jakubovi Řehákovi
V článku Osud ironie Jonáše Hájka (14), ve kterém se zabývám jeho sbírkou básní Vlastivěda jsem napsal, že Řehák "Údajnou problematičnost této sbírky přijal jako fakt, který již netřeba dále rozebírat...". Toto není pravda, Řehák se krátce vyjádřil i k tomu, proč je podle něj sbírka problematická. Za nepřesnost se mu tímto omlouvám.

Literární časopis Kafe 4

Nové číslo je tu s novým číslováním a poprvé také se starým designem! Tématem tohoto čísla je středověká dvorská lyrika. V čísle dále najdete exkluzivní ukázku poezie Ondřeje Hanuse, kolekci básní Petra Prokopce, povídku od Štěpána Prince, prozaické miniatury autora Hyacint a spoustu řečí okolo.

STÁHNOUT

Literární časopis Kafe 1/10

Mysleli jste si, že kafe je mrtvé? Ale kdeže. Nové číslo je trochu útlejší, přesto ale překypuje obsahem. Můžete si v něm přečíst exkluzivní ukázku z právě vyšlé básnické sbírky Jana Zbořila, básně Marcely Gunázerové, povídky Petra Měrky a spoustu řečí kolem. Příjemné čtení.

STÁHNOUT

Literární časopis Kafe 2/09

V tomto čísle mimo jiné najdete kolekci básní slovenského autora Dalimíra Stana a netradiční povídku od Finche, vždy spolu s rozhovorem a kritikou. Dále exkluzivní kolekci básní od Zdeňka Hornera a povídku od Karla Zahradníka, polemiku Štěpána Prince o minule publikované povídce Dům a úvahy Zdeňka Hornera, Tomáše Gabriela, Jana Hrnčárka a Mariky Mariewicz nejen o literatuře.

STÁHNOUT

Literární časopis Kafe 1/09

V tomto čísle mimo jiné najdete kolekci básní Karla Rady a povídku Dům od Mirka Jančíka, předsvatební kolekci básní od Tomáše Gabriela (Jinovaty), rozbor nové sbírky básní Ivana Martina Jirouse od Arthura Chyby a zamyšlení nad diskusí s K. Pioreckým v časopise Tvar.

STÁHNOUT